close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

6. kapitola - 2.díl

9. dubna 2007 v 15:31 |  Collerat
Máme tu druhou část šestý kapitolky. Je v ní opravdu hodně informací, které je potřeba znát. Tak jak jsem slíbila, tuto kapitolu věnuji Šanetce, za první komentář. Dobře se bav/fte(a odpustťe mi překlepy)!

... Pak vítr ustal a Anna otevřela oči a pustila rychle Adrianovu ruku. Byli na krásné malé loučce s vysokou trávou, mnoha květinami a motýli. Kolem louky se rozkládal listnatý les. Adrian vypustil psy. Anna se nejdřív bála, aby se nezačali rvát, nebo aby neutekli. Tato krajina na ně však působila tak, že se začali povalovat na sloníčku a hrát si mezi sebou. "Kde to jsme?" zeptala se.
"Na té louce jak jsem říkal,"odpověděl Adrian, "v zemi Collerat."
"A co to je za zemi?"chtěla vědět.
"Dočkej času, brzy se to dozvíš," odpověděl. "Jinak, neposadíme se? Samozřejmě ne na zem." dodal, když si Anna začala vyhlížet místo na sezení na zemi. " Půjdeme tam pod ten strom. Teď malinko ustup." luskl prsty a ukázal na místo pod velkým dubem. Na místo, kde ukázal se objevila nádhená lavička. Adrian se posadil. Anna chvilku váhala. "Mám tu snad udělat další?"zeptal se s jiskřičkami v očích. Anna se jemně začervenala a posadila se vedle něj.
"Dneska je tak pěkný den,"řekl Adrian, " že jsem se rozhodl, že ti musím něco říct. Není to na dlouho, proto se pak můžeš na něco zeptat. Na cokoli co tě zajmá. Teď ale poslouchej.
Mé poslání na zemi je jednoduché, musím najít muže, který se jmenuje Domilar. Je to kouzelník a syn jednoho velmi zlého muže, který se snaží ovládnout naši zemi. Dominik je vysoký, devatenáctiletý, má kratší hnědé až černé vlasy a stejné barvy i oči. A proč ti to říkám? Důvod je snadný, kdybys náhodou Dominika viděla, musíš mi to ihned říct. Je to velmi důležité a závisejí na tom životy mnoha lidí."
"A pane," zeptala se Anna, "jak bych ho mohla potkat? To žije ve stejném městě jako já?"
"Ano, usadil se poblíž tvého domu. To je jinak vše, co jsem ti musel nutně říct. Teď máš ale prostor na své otázky."podíval se na ni.
"Tak, mě by nejdříve zajímalo, proč jste jednou řekl jméno Dominik a podruhé Domilar, nebo obráceně."
Adrian se usmál a odpověděl: " U nás máme jiná jména než na zemi. Dominik se u nás může překládat několika způsoby jako třeba Domilares, Domidaran, Domijadar a Domilar, jak se jmenuje ten, kterého hledáme."
"A pane, je nějaký překlad také pro moje jméno?"zeptala se.
"Ano, u nás je překlad i pro tvoje jméno a ne jeden. Třeba Analar, Anaren, Anarian a Anazej."poslední jméno řekl tak potichu, že jej nebylo snad ani slyšet.
Anna ho ale slyšela. Nebo neslyšela a prostě to jméno znala? "Anazej,"opakovala, " to je asi nejhezčí. Je nějaký překlad také pro vaše jméno? Tedy, myslím jako u nás, v našem jazyce."(Musíme si uvědomit že Anna zná Adriana jen jako Adrizeje."
Adrian se smutně usmál: "Ano, je to jméno Adrian."
To jméno Anně něco připomínalo, něco z dávných časů. Nebo ne? Možná to bylo jen něco co se jí zdálo. Nějaký sen? Anna se zadívala na svoje ruce. Něco jí ale říkalo, ať se ptá Adriana dál, třeba k tomu už nebude mít nikdy příležitost. Tak se ptala: "A pane, proč hledáme toho Dominika nebo Domilara?"
"Důvod je ten, že když ho najdeme, podaří se nám porazit Cháše."
"Pane, kdo je to ten Cháš?"zeptala se.
"Je to velmi černý kouzelník, který zneužil své dobré moci a stal se z něj kouzelník zlý. Mnoho lidí si myslí, že zlo je silnější a mocnější, ale opak je pravdou. U vás, na Zemi, se čtou už malým dětem pohádky o tom, že dobro vždy zvítězí. V Colleratu tomu tak není, nemáme pohádky, jako vy. U nás sečtou jenom povídky, cestopisy, báje a pověsti."
"A vy jste také kouzelník, pane?"zeptala se zvědavě.
"Ano,"odpověděl s úsměvem, "jsem kouzelník řádu dermar brýdor. Ty bys ale asi chtěla vědět, co to znamená, že."
"Ano, pane, to by mě opravdu zajímalo." řekla Anna.
"Tak poslouchej,"řekl Adrian a začal vysvětlovat, "není lehké to pochopit. Kouzelníci se dělí podle schopností do tří řádů. Jmenují se: merder, elener, dermar. V nejnižším řádu merder musí kouzelník umět přemístit sebe i jiné předměty, zneviditelňování, nadnášení předmětů, přeměňování předmětů, ale i jiné věci. V řádu elener se musí umět zneviditelňovat předměty, přeměňovat živočichy, vytvořit vodu (například z kamene), obranná kouzla a kouzla útočná. Kouzelník v řádu dermar musí umět opravdu mnoho kouzel, například změnu počasí, přeměňování sebe v jiné věci a živočichy a mnoho dalších kouzel. Všechny řády se dělí na tři podřády a to nismar, brýdor a persur. Můžeš být kouzelník řádu merder nismar a to vlastně neumíš skoro nic. Dermar persur je nejmocnější kouzelník, jaký, může být. Je jich ale velmi málo. Všichni kouzelníci řádu dermar jsou zapsáni ve velké knize Kastebu. Teď jich je na celém světě asi deset. Jeden kouzelník, který může být nejníže dermar brýdor, je vybrán lidmi a musí podstoupit zkoušku. Když se mu to podaří, stane se Vyším. To je vlastně vládce všech kouzelníků a panuje tak dlouho, dokud lidé nevyberou dalšího. To může být klidně za týden, nebo za několik století. Vyší se musí podřídit lidu, ať chce,nebo nechce. To je zákon."
Zatímco Adrian mluvil, psi si hráli, honili se a on je pozoroval. Anna se ale dívala na něj a poslouchala. Adrian jí někoho připomínal, ale nevěděla koho. Když skončil, hned měla další otázku: "Pane, vy jste říkal, že jste dermar brýdor, to jste také v té knize?"
"Ano, to jsem" odpověděl.
"A co je to vlastně za knihu?" ptala se Anna dál.
"Je to velká kniha, ve které jsou zapsáni všichni kouzelníci dermar, to už jsem ti říkal, a také všechna kouzla, která kdy byla. Je velmi dobře ukrytá v paláci Celemberen [čti: kelemberen], kde žije Vyší a hlídá ji."
"Pane, jsou všichni lidé ve vašem světě kouzelníci?"zeptala se Anna.
"Ano, jsou. Někteří své schopnosti nerozvíjejí. Nejčastějším řádem venkovských lidí je merder nismar. Nemají totiž prostředky na učení. Mezi šlechtou je nejčastější merder persur nebo eneler nismar. Kouzelník, který chce být dermar, musí mít určité, spíše velké, nadání."
"Pane, vy mluvíte jen o kouzelnících. Jsou také nějaké kouzelnice?"
"Ano, to samozřejmě jsou. Na ženy se nekladou tak velké požadavky. Mají jiné dělení do řádů. Nazývají se podle třech bohyň Allern, Cetten a Dern, takže allern, cetten a dermeder. Kouzelnice nemusí umět tolik kouzel, jako kouzelníci. Mají v tom výhodu."řekl Adrian a usmál se. Podíval se na své zlaté hodinky. Bylo na nich půl druhé. Adrian si ale také všiml, že mu slabě bliká minutová ručička a číslice devět. To byl vzkaz od Arerana. Měl přijít ve třičtvrtě na druhou k němu. Bylo to naléhavé. Proto vztal a řekl Anně: "Bohužel ale musíme už jít, na další otázky ti odpovím příště."
Pochytali psy, Adrian nechal zmizet lavičku a zavedl Annu do kouta louky. Tam si Anna poprvé všimla, že na kopci za lesem se tyčí zámek. Nestačila se to Adriana zeptat, protože se hned přenesli do útulku.
Spolu vrátili psy a Adrian se odporoučel. Anna šla domů. Po cestě si musela ještě jednou zopakovat, co se dnes dozvěděla. Doma se trochu najedla a šla si hrát s kočičkou na zahradu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siria Siria | 9. dubna 2007 v 16:03 | Reagovat

Mooc pěkná kapča! Vážně. Těším se na další :-)))

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | Web | 9. dubna 2007 v 16:59 | Reagovat

skvělý! super! úža! už aby tu byla další! fakt se ti to moc povedlo!

3 Martti Martti | Web | 9. dubna 2007 v 19:46 | Reagovat

Týýýýýjo! To je skvělý, zvlášť ty jména jsou super ( skvěle jsi to vymyslela!)!!!

4 Zdeněk Zdeněk | 13. dubna 2007 v 7:01 | Reagovat

Nádhera

5 Kátikačerka Kátikačerka | Web | 7. června 2007 v 17:56 | Reagovat

pěkný

6 Kátikačrka Kátikačrka | 4. prosince 2007 v 10:21 | Reagovat

To je fakt mocinky pěkný a ten zámek nechceš dát obrázek?????

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama