close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9. kapitola

23. dubna 2007 v 11:33 |  Collerat
Tak tuto kapitolu věnuji Sirie za první koment. Jinak se mějte hezky a ať se vám kapitola č. 9 líbí.

Dopoledne šla Anna na zahradu. Pode dveřmi našla lístek že Adrian přijde hodinu po poledni. Potom šla zalít květiny, protože už dlouho nepršelo. Země byla vyprahlá a tak musela Anna zalívat dlouho. Nakonec jí bylo horko a tak zašla nazpět do domu. Sedla si do pokoje a začala si číst. Vztala pozdě, takže bylo už kolem jedenácté. V knížce ,Malá princezna´ byla už skoro na konci a byla napjatá, jak to dopadne. Četla a četla, že si ani nevšimla, jak rychle utíká čas. Než se nadála, byla tu jedna hodina.
Adrian přišel jako vždy v čas. Anně zbývala jen jedna strana, aby knížku dočetla. Adrian si toho všiml a řekl: "Jak vidím, z té tvé knížky ti zbývá jenom jedna strana, tak si ji jesti chceš dočti a já se půjdu podívat na zahradu." Anna mu vděčně poděkovala a začala si číst.
Adrian nelenil a šel na zahradu. Jak předpokládal, našel tam Mirala. "Dobrý den, Adriane" mňoukl kocour, " Tak sis přecejen udělal čas?" řekl kousavě.
"Ano, Mirale, jak vidíš, čas jsem si udělal. Jak se ti tu daří?"
"Hmm, docela obstoně. U ní se zatím nic neděje. Žádný nepřítel na obzoru a to se mi zdá podivné."
"Ano, je to divné. Tím víc se ale musíš mít na pozoru."
"Neboj, neboj Adrizeji," řekl trochu podrážděně Miral, "vím že ti na ní záleží už proto ..."
"Ticho Mirale," okřikl ho skoro hrubě ale tiše Adrian, ten se na něj nenávistně podíval. Adran ale jen kývl ke dveřím, ze kterých právě vykoukla Anna. Pak se vrátil zpátky do pokoje.
Adian nabídl Anně, aby se ho zeptala na co chce. Anna se nerozmýšlela a zeptala se na to, co jí vrtalo už dlouho hlavou: "Já, pane, nechápu, proč mám na ruce ten náramek. Na co mi je?"
Adrian se usmál: "Tobě ten náramek není vlastně na nic, ale kouzelníkům pomáhá určit, kdo jsi."
"Aha. A pane, proč vy chodíte jen v černo-žluté a máte všechno v té barvě?" ptala se Anna dál.
"No, řeknu ti to po pořádku. Každý kouzelník má svoji barvu. Možná se ti to zdá divné, ale je to tak. Moje barva je čená. Jiný má třeba modrou, jiný zelenou. Tak se od sebe rozeznáváme."
"A to je těch barev tolik, aby vystačila pro každého?"zeptala se.
"Ano, je jich nespočetně mnoho. Je třeba nejméně dvěstě odstínů zelené. Od nejtmavší po nejsvětlejší. Modrých je také mnoho."
"A proč tam máte tu žlutou?" zajímala se dál Anna.
"Ano, žlutá je určení řádu do kterého patříš."vysvětloval Adrian, " Pro řád merder je barva červená. A tři odstíny určují v jaké jsi podtřídě. Elener má barvu bílou až šedivou a zase se dělí podle podřádů. Dermar má barvy žluté. Jak vidíš, moje barva je černá a jsem řádu dermar a podřádu brýdor takže moje druhá barva je tadle žlutá."
"A pane, kak se pozná, že já nemám tyhle barvy?"
"Pozná se to podle náramku, který nosíš, ale hlavně podle toho, že kouzelnice mají barvy světlé-červené, žluté, oranžové a tak. Barvy podřádů jsou také jiné. Podle toho se pozná, že jsi moje pomocnice."řekl Adrian, "teď je ale čas, aby sis zopakovala kouzlo videmu. Podle toho, jak ti to půjde, se pak zařídíme." Adrian se přeřekl. Nevšiml si, že řekl slovo kouzlo. Anna si ale všimla hned, jakmille to vyslovil.
Šli opět na chodbu a Anna se před zrcadlem zneviditelnila. Opět se jí to bezchybně povedlo. Adrian trval na tom, aby se i zviditelnila a to se jí také povedlo. Potom se vrátili do obýváku. Adran bys skoro nadšen, že Anna umí tak dobře kouzlit, ale nedal na sobě nic znát. Když si zase sedli, řekl: "Tak, videmu už umíš, tak se můžeš naučit další užitečnost. Je na přenášení předmětů a vyvolává se slovem prinav. Musíš si ho zase představit. Než půjdeme opět do chodby, musím ti o tom něco říct. Formulí prinav se dají přenášet jen předměty. Nesmíš přenášet lidi ani zvířata. To by po cestě zemřeli a asi nikdo nechce, aby se to stalo. Lidé se přenášejí slovem prenaf a to se hodně plete. Ty si ale zapamatuj zatím jen slovo prinav. Teď pojď do chodby."
Došli na chodbu, před stoleček a Adrian mrkl. Na stolku se objevila tlustá kniha, vázaná v kožených deskách a s jediným nápisem Erembe. Adrian řekl: "Tak, tuto knihu teď přenes do obývákuna stůl. Zavři oči. Musíš si vybavit přesně místo, kam ji chceš přenést. A teď si vybav slovo prinav, pěkně písmeno po písmenu." Anna udělala jak řekl. Když otevřela oči, najednou uviděla, že knížka je už pryč. Šla se podívat do obýváku. Kniha ležela rozpláclá na podlaze. Adrian se zasmál: "Tak, to se ti skoro povedlo. Příště můžeš s tou knížkou trochu šetrněji zacházet, ale jinak dobrý. Říkal jsem, že ji máš přenést na stůl. Že sis vybavila celý obyvák."měl pravdu, Anna si opravdu vybavila každý detajl z obýváku a ne je stůl, na který měla knížku přenést.
Adrian pokračoval: "Proto to teď zkusíme ještě jednou, ano? Nyní se ale dívej na mě, jak to dělám. Já knížku přenesu do chodby na stolek, do pravého dolního rohu." Adrian zavřel oči a kniha najednou zmizela. Když oči otevřel, šli se podívat do chodby. Kniha ležela na stole, přesně tak, jak Adrian řekl.
Anna se pokusila přenést knihu ještě jednou. Tentokrát si vybavila přesně ten stůl a povedlo se. Kniha ležela uprostřed stolu. Anna byla šťastná, že se jí to podařilo. Adrian ji mírně pochválil a řekl jí, že si tu knížku může nechat a přečíst si ji. Pak řekl: "Teď je ale velmi pozdě a já už musím jít. Dobrou noc." a zmizel s velkým rachotem pryč.
Anna byla najednou tak unavená, že si šla hned lehnout. Ani se nepodívala na svoji novou knížku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siria Siria | 23. dubna 2007 v 16:38 | Reagovat

Pěkná kapča, moc povedená. Těším se na další :-))) PS: dík za věnování :-)))))

2 Martti Martti | Web | 23. dubna 2007 v 20:46 | Reagovat

moc moc moc pěkný, ale zase jsem nestihla první koment :(

3 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 24. dubna 2007 v 15:39 | Reagovat

skvělý!!! už aby tu byla další! moc se těšim, až tam bude nějaká pořádná akcička nebo až se setká s tím....sakra zase mi nějak vypadlo to jméno... no prostě s tím klukem. :)

4 Fufňa Fufňa | 27. dubna 2007 v 13:56 | Reagovat

Je to čím dál napínavější.

5 Kátikačrka Kátikačrka | 4. prosince 2007 v 10:37 | Reagovat

Jo moc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama