16. kapitola

4. července 2007 v 19:38 | ZuziRůže |  Collerat
Ahooj lidi. Tak jsem se konečně dokopala a přidávám další kapču... . Protože ji přidávám po tak dlouhé době, je docela dlouhá. Nejdřív jsem ji chtěla udělat na pokráčko, ale pak jsem si to rozmyslela. :-} Tak já se tu nebudu dlouze vykecávat a už čtěte...
P.S.:Věnovaná Susanne za první koment.
P.P.S.: Za komentáře budu vděčná.

"Ach jo, zase sama." povzdechla si Anna. Připadala si strašně opuštěná. Její kamarádky ze školy odjely se svými rodiči na dovolenou. Adrian se tu neobjevil už přez čtrnáct dní a Dominika viděla naposledy předevčírem. Venku bylo pořád hrozně vedro. Anna se sice často chodila koupat, ale být tam sama, to nemělo cenu. Největší starosti si dělala o Adriana. "Kdy konečně přijde?" ptala se sama sebe. "Co když se mu něco stalo!?" Nechtěla si to přiznat, ale měla o něj docela strach. Ze začátku se ho tolik bála a teď je v pohodě. Začal na ni být docela milý...
Seděla opět pod starým stromem na lavičce za domem. Bylo nesnesitelně vedro, takže se jinde než ve stínu sedět nedalo. Anna přemýšlela, to teď poslední dobou dělala docela často. Nikde kolem zahrady ani živáčka, nic se nehnulo, kolem bylo ticho. Vítr nefoukal, psi, kteří jindy štěkali, byli zalezlí doma, lidé na sebe také nepokřikovali, protože byli také zalezlí doma, ani ptáčci neměli sílu zpívat. Kolem bylo takzvané horké ticho, jak Anna ospalou náladu nazvala. Po chvíly jí začalo být také vedro, a tak se šla schovat domů. Nevěděla co má dělat, tak sedla k televizi a protože bylo 5 hodin, začala sledovat televizní zprávy.
"Horka v celé zemi přesáhla normu..." hlásila hlasatelka, " ...zdá se, že je toto léto nejteplejší, za minulých pětset. Napáchalo hrozné škody- zemědělci musí zavlažovat a tak se rapidně snížily vodní stavy řek, už tak dost vyschlé. Problémy mají také hasiči. V okolí je stále více požárů. Více uvidíte v následující reportáži..." Ano, má pravdu, pomyslela si Anna, proč je todle léto takové vedro? Globální oteplování na tom asi moc zásluhu nemá, to by přece nešlo takhle rychle, když minulej rok byla touto dobou docela zima. Požáry se taky nemůžou zakládat jenom tak zčista jasna - "...naši hasiči musí vyjíždět k různým požárů až několikrát denně."říkal takový starý dědula - no jo, uchechtla se Anna- " Nejčastěji jsou to požáry různých dřevěných stodol. Tyto požáry většinou vzniknou tak, že prostě chytí sláma a od ní i dřevo." -hmm, no jasně- " Nebo je tam nějaké pokřivené sklo, nebo čočka a to to seno zapálí."-no, to taky jde... fyzika sedmý ročník, usmála se Anna- " Měli jsme a máme však i nevysvětlitelné případy, například nevysvětlitené zapálení cihlového, nedosavěného domu, kde vlastně nemělo pořádně co hořet, ale dům vzplanul."-no, tak to je blbost- " Potom zapálení kupy kamenů na ostrově v jezeře. Nikdo nedokázal vysvětli, jakto že kameny hořely a ještě z nich čoudil bezbarvý koř, který zapáchal jako zkažená vejce..."-no fůj, pomyslela si Anna. Jako zkažená vjce, to musle být teda něco. Jen je to takový trochu divný. Aby hořely šutry ? No to je přece blbost...- "A přišli jste na to, proč se děly takové divné události?" "Ne, bohužel. Muži, ktaří jeli k těm kamenům se ještě nevrátili a pořád to tam hasí..."
"Vysoké teploty se nevyhnuly celému kontinentu..." hlásila opět hlasatelka, "... na jihu jsou teploty ještě famóznější- až 50ºC ve stínu. Sever je také neobvyklými teplotami zaskočen. Lidé, kteří doteď klimatizace nepotřebovali se hrnou do obchodů a nakupují je ve velkém. To uvidíte v další reportáži..." - To je opravdu nějaký divný, řekla si Anna, myslela jsem si, že je tak hrozně jenom u nás a ono je zatím vedro uplně všude. To není jenom tak samo sebou. Neposlouchala reportáž o horlivých nakupujících. Spíš přemýšlela nad tou zvláštností.
"V těchto vedrechse vysoce zvýšila spotřeba elektricé energie. Některé elektrárny musely zvýšit provoz. Také se stává, že často vypadává proud..."a najednou blik a televize zhasla. Hmm, tak to doložily i názornou ukázkou, usmála se Anna. Co teď budu dělat? Pomyslela si. Hodiny ukazovaly teprve čtvrt na šest. To bude zase dlouhý parný večer, pomyslela si Anna, to se tady asi ukoušu k smrti.
A najednou uslyšela CRRRN-CRRRR.
Kdo to asi je? Pomyslela si a vyběhla ven. Před brankou stál Dominik a křenil se na ni. "Ahoj, jak se máš?"zeptal se
"Nazdar, horce a ty? Půjdeš dál?" odpověděla s úsměvem.
"Jestli mě pustíš dál, tak bych docela šel. Jinak se mám docela obstojně- když už jsem tady..."
"Tak pojď." řekla a šla odemknout branku.
"Pak jsem se tě chtěl ještě na něco zeptat." začal Dominik, když si vyměnili pár zdvořilostních výrazů a když Anna donesla sklenice se studený džusem.
"No, tak se ptej." řekla.
"Jednou jsem sledoval, jak tě jeden starý harmonikář prosil, aby sis s ním zazpívala."
"A nebylo to náhodou předevčírem, když jsme byli v Koruně?"zeptala se se šibalským úsměvem Anna.
"No, abych to tak...tak bylo," řekl s mírným úsměvem, "takže si na to pamatuješ."
"No, jo." řekla zmateně Anna, "a co z toho?"
"Ty jsi řekla, že s ním zpívat nebudeš. Proč?" zeptal se.
"No, to je těžký. Vlastně hrozně lehký, víž, já zpívat neumim."řekla smutně.
"Hmm, a jak jsi na to přišla?"
"To nevim. Ale zpívat určitě neumím."
"Jakto, že to neumíš? Zpívala jsi někdy v nějakym sboru a oni tě odtamtud vyhodili, že neumíš zpívat? Nebo se ti za to někdo ve škole posmíval? Říkala snad učitelka, že nemáš zpívat, když zpívali všichni ostatní, že jim to kazíš?"
"No, to sice ne, ale ..."Anna se zarazila, ví, že neumí zpívat. Zamyslela se. Dřív když …něco… tak …něco... a ona prostě zpívat neumí. Nevzpomínala si, kdy ani co, ale prostě to tak bylo. Muselo to tak být, protože ona prostě zpívat neumí a konec. Neumí to, neumí to a neumí! " …Ale, já nevim. Neumím prostě zpívat."
"A zkoušela jsi to někdy?" zeptal se Domink.
"Nó, asi...asi ne." malinko se začervenala.
"Tak to zkus." navrhl.
"No jasně, tos' uhádl. Asi se to budu před tebou takle ztrapňovat. Zapomeň!" usmála se.
"A proč ne? Co ti to udělá? Já se ti smát nebudu."
"Já..." Anna hledala výmluvu, "já stejně žádnou písničku neumim. Ve škole jsem se je neučila, protože zpívat neumím."
"Ha-Há, jasně, todle ti opravdu věřim." řekl s úsměvem, " jestli ale nechceš, napíšu ti text. To bys mi neudělala, mě takle nechutně odmítnout. Přines mi nějakej kousek papíru a tužku." Anna se sice chvíli ošívala, ale pak vztala a věci, které si vyžádal mu přinesla. Domink chvíli psal a pak jí podal lísteček se slovy písně. "Hmm, na- tady to máš."
Anna se nedůvěřivě podívala na lísteček a pak vykulila oči: "Bože, co to je? Ber-berxes deis, Aqui di-dinis, a-arle Onex, a-axlis renex. E-Elas Miris, eres wihi-wihiris, u-u.."
".. uxos Deqi, deqe Aqui. Demir arles, axlis renex, dirim Wener, Avi qener. Uxos Deqi, deqe Aqui!" doplnil ji Dominik, "je to stará báseň:
Berxes deis, Aqui dinis,
arle Onex, axlis renex.
Elas Miris, eres wihiris,
uxos Deqi, deqe Aqui.
Demir arles, axlis renex,
dirim Wener, Avi qener.
Uxos Deqi, deqe Aqui!"
"A-aha, a můžu se tě zeptat, kdes ji vzal? A třeba v jakym je to jazyce? Je to takový trochu … no, malilililinkato divný. No spíš malinkato divný. Možná ne ani malinkato, ale docela dost." Zeptala se.
"Jsme tu proto, abychom, nebo spíš abys ty, něco zazpívala, nebo proto, abych ti dával lekce z cizích jazyků?
"No," vzdechla Anna, "já bych tu byla stokrát radši proto druhý, ale ty jseš tu kůli tomu prvnímu. Teda asi."
"Teda asi určitě,"řekl, "tak spusť."
"A-ale, já neznám melodii." zaprotestovala Anna.
" A myslíš, že mi to vadí?" zeptal se s úsměvem Dominik."tak zavři oči-" Anna je neochotně zavřela, "-vzpoměň si na ten text:Berxes deis, Aqui dinis, arle Onex, axlis renex. Elas Miris, eres wihiris, uxos.... A začni zpívat..." Anna udělala vše, jak jí řekl. Před očima jí jel ten text, jak zpívala.
Dominikovi se zježily vlasy na hlavě, ne, že by Anna zpívala tak, že by se to nedalo poslouchat, to ne. Zpívala překrásně. Její zvučný krásný soprán se linul pokojem a pak oknem, které Dominik otevřel, stoupal přímo k jasnému modrému nebi. Jakoby tam probouzel život. Začal foukat mírný větřík.
Anna zpívala přesně tu melodii, kterou měla... Kterou si Dominik přál, aby zpívala. Která byla ta pravá... Ta, která probouzela mraky... A skutečně, na nebi se objevily malé mráčky, které pak rostly. Anna už byla na konci písně a tak jí Dominik dal potichu nenápadně najevo, aby ji zazpívala ještě jednou. Neprotestovala. Zpívala dál se zavřenýma očima píseň kterou měla. Její táhlý zvučný zpěv se linul po prázdných tichých ulicích. Začalo kolem všechno ožívat. Začali zpívat ptáčci a přidávali se k jejímu zpěvu. Už nebylo tak hrozně horko, začalo být chladněji. Na nebi se seskupila černá mračna.
Když byla Anna u posledního verše …konečně začalo pršet. Konečně, po třech týdnech úmorného sucha a vedra.
Jakmile Anna dozpívala, zhroutila se k zemi... . Dominik k ní přiskočil. Čekal, že se něco takového nejspíš stane. Položil ji na pohovku. Položil jí ruce na čelo. Najednou však za sebou uslyšel: "Hele, řekl bys mi co tady jako vyvádíš?"Otočil se a uviděl známou postavu - Adriana.
"A co tady jako děláš ty? Neměls' bejt pořád ještě tam?" zeptal se přátelsky.
"Možná," pokrčil Adrian rameny, "jenom mi prosímtě pověz, co jste tu dělali?" pohlédl na Annu, "vždyť je celá bledá a dýchá nějak divně," pomalu k ní přišel, "tys' ..."
"Hmm,"
"... ale ne. Co tě to prosímtě napadlo? Vždyť víš, ...že vlastně nevíš,... že, no, to je jedno," mávl rukou Adrian.
Dominik si všiml hlubokých šrámů na ruce: "To ti udělali oni?"
"To je teď jedno," odbyl ho Adrian, "je hodně vysílená?" podíval se ustaraně na Annu.
"Není to zase tak hrozný, já byl víc, když se mi to podařilo napoprvý."
"A cvičili jste to aspoň?" zeptal se Adrian.
"Nó," protáhl Dominik a mlčel.
"Ty jsi teda poděs. Takže ona to udělala napoprvý?"zeptal se Adrian. Dominik přikývl. "Tý jo," hvízdnul Adrian, "Hmm, tak to je teda dobrá...to znamená že … Hele Dominiku, ať Domilar neposlouchá."
"Provedu, pane," zasalutoval Dominik a zacpal si levé ucho, " splněno, pane."
Adrian se rozesmál: " To je dobře. Tak Dominiku, příteli, poslouchej, ona..." kejvnul směrem k Anně, "ona, je Dědička."
"Cože?" vykulil oči Dominik a poustil ucho které držel, "ona je Vyvolená?"
"Jo, ale chytni si to ucho."řekl Adrian.
Dominik se rychle chytil za ucho. "A-a jak jste na to přišli?"
"No, je to jednoduchý - umí mluvit se zvířaty, má dobrou fotografickou paměť, jak jsi dneska předvedl, ovládá počasí a určitě se u ní objeví i další vlastnosti Vyvolené. Například bude asi umět číst myšlenky, nazírat ve snech nebo komunikovat pomocí myšlenek možná bude i takzvaně dlouhozraká."
"No tak to je fakticky něco. Pojďme ji ale nejdřív uzdravit," navrhl Dominik. Oba si k ní klekli a přiložily pravé ruce na Anino čelo. Oba najednou mrkli a Anně se začala pomalu vracet barva a Začala pravidelněji dýchat. Tak se oba zvedli. Adrian dopravil Annu do postele a vrátil se opět k Dominikovi do obývacího pokoje. Ten řekl: "Tak teď pjdeme kůe mně a ty mi vypovíš celej svůj příběh jo?"
"Jestli chceš, nevím, jestli budeš šťastný, až ti povím, jak na mě byl ten tvůj milý příbuzný milý... ."
"Teď prosímtě ne, až doma. Taky mi řekni, proč jste chtěli, aby zapoměla na to že umí zpívat?"
"Víž co, o tom tady taky radši ne … jdem ne?"
"Jasan!" oba se bezhlučně přenesli pryč a déšť potichonku bubnoval na okenní tabulky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kátikačerka Kátikačerka | Web | 5. července 2007 v 9:53 | Reagovat

To je fakt pěkný ta písnička je pěkná :D

2 Siria Siria | Web | 5. července 2007 v 13:31 | Reagovat

Úžasná kapča! Nádherná! Nemůžu se dočkat další :-)))

3 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 5. července 2007 v 18:23 | Reagovat

skvělá kapitolka! tak jsem se přece jen dočkala, nádhera! fantastická povídka, ještě lepší kapitolky, píšeš suprózně :D pls písni co nejrychleji pokráčko =o)

4 Susanne Susanne | E-mail | 5. července 2007 v 19:49 | Reagovat

zuzko, zuzko, ty na tu fyziku myslíš tak často, že o ní musíš psát už i v povídkách :-))))))))))

5 Ifulda Ifulda | Web | 8. července 2007 v 10:56 | Reagovat

Super!!! Moooc se těším na pokráčko!!!

6 horses horses | E-mail | 17. července 2007 v 9:03 | Reagovat

pls přidej další kapču moc moc se mi to líbí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama